V Praze je PhDr. Miroslavem Tyršem založena roku 1862 tělocvičná jednota Sokol. Ideje sokolského hnutí se kolem roku 1900 postupně začínají objevovat i na Ostravsku. Od počátku 20. století dochází k rozvoji spolkové činnosti. Hlavními nositeli pokroku jsou tělocvičné spolky Sokol, Orel a DTJ (Dělnická tělocvičná jednota), ale k náplni činnosti zdaleka nepatří jenom „cvičení těla“ – stejnou pozornost jejich členové věnují divadlu, hudbě, vzdělávání. Své místo zde má i politická orientace těchto spolků.

 

  • 2. 12. 1906 - ustavující valná hromada v sále hostince pana Řehánka (později u Paličků, zbouraného v polovině 70. let 20. století) založila tělocvičnou jednotu Sokol, starostou zvolen Vilém Lednický. Nově ustavený výbor přijal usnesení, že bude požadovat od svých členů, "aby se každý zřekl karbanu a opilství."
    Roku 1910 je založena knihovna, 1911 založen cyklistický odbor, ženský odbor, funguje zábavní odbor pořádající divadla, večírky, besedy. Po první světové válce vznikl sokolský hudební soubor J. Fabiána, takzvaná Fabiánova kapela. Roku 1925 Sokol začíná jako první v obci s novou hrou – házenou. První hřiště (a zároveň letní cvičiště) stálo na Šeděnkově (později Stabravově) zahradě. Postupně se házená prosazuje i v dalších dvou spolcích. Později na krátký čas funguje lyžařský odbor. Roku 1928 bylo pod vedením cvičitele a hudebníka Josefa Fabiána zřízeno „Kino Sokol“ v sále hospody „U Paličků“.
  • 1908 - pod vlivem úspěchů mladé sokolské organizace zakládá místní kaplan Edvin Haderka tělocvičnou jednotu Orel. Spolek je katolicky orientovaný a má zejména aktivizovat staroveskou katolickou mládež. Podle obecní kroniky "činnost jednoty je především mravně výchovná na základě náboženském, a dále též tělovýchovná."
  • 17. 8. 1919 - na popud funkcionářů místní sociálně-demokratické strany dělnické byla založena staroveská organizace DTJ (Dělnické tělovýchovné jednoty). Pořádala přednášky, hrála divadlo v sále "U Paličků". Podle obecní kroniky "účelem jednoty jest propagace tělesného cvičení, pěstování těla, výchova mládeže v ideálech socialistických na podkladě mezinárodního sbratření."
  • 12. 4. 1941 je z moci úřední rozpuštěn Sokol, o den později Orel. V činnosti smí pokračovat pouze DTJ. Mnozí členové Sokola se aktivně účastní odboje proti fašistické okupaci, zejména v organizaci Obrana národa. Oběťmi války z řad členů Sokola se stali: Hynek Polášek, Rudolf Polášek, Vilém Lednický, Emil Sedláček, Eduard Hrabovský. Jedním z příslušníků partyzánského hnutí byl František Doležílek.
  • 19. 05. 1945 je znovu obnovena činnost Sokola, byla obnovena i činnost Orla a DTJ.
  • 27. 02. 1948 je sloučena veškerá tělovýchova v organizaci Sokol (od roku 1957 název TJ Sokol), tělovýchovná činnost poté probíhá zejména v oddílech ZTV (základní tělesné výchovy), národní házené a ledního hokeje, později též cyklistiky a lehké atletiky.
  • 5. 1. 1964 získává TJ Sokol Stará Ves jako první tělovýchovná jednota v Severomoravském kraji čestný titul Vzorná tělovýchovná jednota. Za vzornou propagaci TJ a velmi úspěšnou závodní činnost byl třem členům oddílu národní házené udělen titul „mistr sportu.“ Titul získali Radomír Horkel, Jan Tyleček, Bořík Hýl. Titul zasloužilý mistr sportu získal Dušan Růža, původně hráč národní házené, později reprezentant ČSSR v mezinárodní házené.
  • 1976 - dokončena výstavba šaten, běžecké dráhy, odvodnění a elektrického osvětlení.
  • 1984 – 1987 - stavba sportovní haly (do té doby funguje rarita – tělocvična v 2. patře staroveského zámku ze 16. století, předtím slouží za tělocvičny sály místních hostinců).
  • 1990 – nový název Tělovýchovná jednota Stará Ves nad Ondřejnicí.
  • 1997 – otevřena nová školní budova s moderním gymnastickým sálem, část hodin tělesné výchovy základní školy se přesouvá do těchto prostor z haly TJ.
  • 2006 - oslavy 100 let od založení, výstavka, nový umělý povrch hřiště.
  • 2010 – po rekonstrukci znovu otevřen víceúčelový tzv. malý sál vybavený ozvučením a diaprojektorem.